Musíme se nyní musíme soustředit na to, abychom povzbudili lidi v jejich odhodlání se s pandemií vyrovnat a získat navrch.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara je cílené řízené promořování vysokým hazardem, neboť Česká společnost je promořená příliš slabě na to, aby se muselo takto riskovat.
„Kloníme se k tomu, že promořenost, nebo výskyt protilátek v populaci může být velmi nízká. To by znamenalo, že s uvolňováním musíme jít velmi opatrně, protože velká část populace je vnímavá a mohli bychom zaznamenat velké výkyvy v nemocnosti,“ prohlásil Maďar ve vysílání ČT24.
Podle nás bychom skutečně neměli riskovat. Chápu samozřejmě malé a střední podnikatele, kterým situace znemožnila obživu. Nicméně je nutné si uvědomit, že svět už nikdy nebude jako před koronavirem a že pokud to zvládneme, pak jedině tak, že budeme na všechny eventuality připravení.
Jinými slovy, koronakrize tu je a už svět nikdy nebude stejný jako předtím.. Různé další krize na to navážou, ať už sucho, nebo jiné virové infekce a podobně. Proto se zaměřme na podnikání a zaměstnávání řešící problém, držící společnost nad vodou, realizující aktuální řešení problematik.
Společnost AKORN Česká republika Vás vyzývá:
“NEMĚŇME PODNIKÁNÍ, ZMĚŇME PODMÍNKY!!!”
Restartujme podnikání, restartujme trh, udělejme náležité nástroje regulace trhu, naučme se těžit z jiné situace, z jiné doby.
Neztrácejme!!!
Jakožto organizace především myslící na pracující a střední podnikatele chceme samozřejmě pokračovat v nastalém kurzu opatřeních, je to konzistentní postoj s ACORN International a jejími národními sekcemi po celém světě. Proto je náš postoj následovný: “neuvolňujme opatření kvůli trhu, za lidské životy to nestojí, změníme (přizpůsobíme) raději na čas trh”.
Českomoravská Záruční a Rozvojová Banka a Evropský Investiční Fond reinvestují do soukromých bank jakou je francouzská Komerční banka. Vlastně ČMZRB naše podnikatele ani nekryje, jen podporuje a záruka tam je jen vzdálená od EIF.
To je podle nás málo, my se bavíme o modelu, kdy stát bude mít sám o sobě prozatímní vratné podíly v podnicích, ne aby podnikatelé sami využívali půjčky skrze soukromé subjekty.
Protože když po dobu krize přeorientuji podnikání, tak ho zase chci po skončení přeorientovat zpět.
To by měla být investice státu, protože proč budu platit jako podnikatel a zaměstnanec za krizi a pak splácet?
Vždyť pokud jsem změnil své zaměření po dobu krize, tak vlastně já přes tu krizi pomáhám státu, pomáhám společnosti a celé ekonomice. Takhle by se mělo začít přemýšlet, tam směřujeme.
Jde o to, že některým po čase psychika vnutí únikové scénáře. Například v obleženém Leningradu lidé po vystresování a vyhladovění věřili, že existuje jedlá hlína a ještě byli za ni ochotní šarlatánům platit.
V New Yorku zase lidi ve vyloučených lokalitách věří, že koronavirus se zastaví, když si dají do nápoje slabý roztok prostředku podobného jako je savo.
Chci říci, člověk podléhá čím dál většímu tlaku a stresu a vytváří si subjektivní odrazové vnímání svého stavu a hledá pak kolem podobné a podobně vybočující, protože se mu zdá, že to je ostrůvek, na kterém je bezpečno.
Pamatujme na to, až se o nás začnou pokoušet pochyby například o správnosti opatřeních a podobně.
Nedělejme rychlé závěry, důkladně si své postoje rozmýšlejme.
A hlavně přizpůsobme ekonomiku, když už s tím musíme žít.