Máme zde povolební kocovinu a mě napadá, že se naše národy stáhly do ulit sebeukřivděnosti.
Protože AKORN nikomu nerozmlouvá, ani nedoporučuje jak má a nemá volit, zmíním se zde pouze o jistém smutku nad tím, jak naše republika už neví co to je být zase jednou společným tělem s nohami pracovníků všech druhů oborů a hlavou inteligence i studentů, jedním duchem pak vytvářející novou homogenní společnost, jako tomu bylo v případě Občanského fóra.
Nadšení nás opustilo v devadesátých letech a i proto se AKORN rozhodl, že už nebude jen zapsaný spolek, ale vytvoří pracovní sociální družstevní firmu, ne málo totiž z Vás podnikalo a jaksi se dostalo do dluhových spirál a častokrát ani ne vlastní vinou.
Vraťme se ale k zhodnocení výsledků voleb, Nebudu zde psát zda jsme, či nejsme spokojeni s výsledkem, ani kdo…
Nicméně se zmíním o tom, že homogenní skupina co dělala r 89 zvonila klíčema pro všechny, měla jazyk všech, ty dnešní se separují jen mezi sebou a vztv859 tak i svůj nový jazyk a nezachrání to ani odmítání konvencí a konzumu… Protože i to se stává trendem, ale jen mezi sebou…
Měli by si uvědomit co ztratili a kam se smyslově i orientací vrátit….
