Sdružení i družstvo AKORN, stejně jako ACORN International a všechny součásti vyjadřují soustrast a sounáležitost s Ukrajinským lidem.
Válka je velkou a bolestnou tragédií.
Vyjadřujeme tak solidaritu nejen s našimi družstevníky z Ukrajiny, ale se všemi Ukrajinci a Ukrajinkami!
Vaše bolesti a Vaše ztráty jsou i našimi.
Dále vyjadřujeme bolest a sounáležitost i s rusky mluvícími občany Ukrajiny, i oni si prošli a prochází peklem, i oni strádají.
Je nám nejvíc na tom všem líto, že sousedé, kteří spolu dlouho mírumilovně uměli žít se nedomluví a přejeme si, aby všechny smutné skutečnosti odnesl čas a aby se člověk uměl obejmout s člověkem a vykročit do lepší budoucnosti.
Pod čarou:
Bezprecedentní akt překročení hranice suverénního státu nevyváží ani jakýkoliv dobře míněný úmysl, ani hraný a ani vážně myšlený, v tomto případě tvrzení Ruské strany, že se zde pasovala do role mírotvůrce.
Musíme však vyjádřit znepokojení současně nad tím, jakým způsobem Ruská propaganda si dovolila využít současné situace.
Porušování Minských dohod docházelo jistě z obou stran konfliktu a není třeba zastírat, že mnozí občané s Ruskými pasy stáli na straně separatistů a stříleli. Nicméně na druhé straně stříleli polovojenské soukromé armády patřící mafiánům a posvědčené ministerstvem vnitra.
Ve které zemi je takovýto precedent vlastně možný?
Vždyť dlouhodobá skepse Ukrajinců z neutěšené domácí situace je žene na západ za lepším živobytím.
A nyní jsou ještě v horší situaci.
Na jedné straně Rusko se svou vehementností, na druhé straně na domácí půdě neukotvená v korupci a inflaci se zmítající republika a na třetí vnitrostátní konflikt rozhádaných stran.
Můžeme však schválit Rusko jako mírotvůrce? Povede ruská intervence ke zlepšení na Ukrajině?
Ne, to jednoznačně říci nemůžeme.
Je zde nějaká síla, která by dokázala legálně zastavit Ruskou invazi, aby byla mezinárodně přijatelná?
Bohužel v této situaci tomu tak není.
Nejsilnější armády světa jsou USA, Rusko a Čína.
Čína je Ruský partner, USA je členem NATO a Ukrajina členem NATO není a v současné situaci ani být nemůže, protože by jí NATO z bezpečnostního hlediska nepřijalo.
NATO má malou důvěru ve zkorumpované systémy a nestabilní režimy. Navíc by to Rusko popudilo natolik, že by to vedlo k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem.
Přesto nemůžeme se spokojit s tím, že se Rusko v tomto regionu pasuje do role samozvaného mírotvůrce.
Jak se potom můžeme spoléhat na to, že jeho informace budou objektivní? Pokud je tato věc míněna vážně a chceme přispět k dohodám mezi povstalci na východě a Kyjevem, nemůže být Rusko jediným subjektem činným v této rozhodovací pravomoci.
Řešením by bylo vzít Ukrajinu urychleně do Evropské Unie. Evropské státy by následně mohly s Ukrajinou uzavřít dohodu o vzájemných vojenských pomocích.
USA i NATO by se tak vyhnuli konfliktu s nedozírnými možnými následky a státy EU by se mohly intervenovat vedle Ruska a krotit jeho mocensky silové ambice.
Při této příležitosti bychom chtěli upozornit na to, že USA i západ se chovají ke třetímu světu stejně špatně, jako nyní Rusko k Ukrajině.
Západ se vzdal svých držav formálně v době, kdy kolonie se osamostatnily.
Nicméně byly tou koloniální minulostí tak silně finančně poškozeny a hospodářsky, politicky a kulturně tam nerozvinuty, že se tomu západu upsaly na vysoké úroky.
Západ zjistil, že je tohle lepší, než kolonialismus, protože nemusí platit těm občanům penzijní systém, infrastruktury a další a přitom občané těch států mohou otročit pro zájmy západu vlastně nepřetržitě a jen za dluh.
Pakliže přijde nějaký vývoj k lepšímu, NATO se tam začne chovat jako podobně jako nyní Rusko na Ukrajině.
Proto smyslem společné snahy nemůže být jen jednostranné odmítnutí, ale společenská snaha o změnu všude ve světě a společné úsilí ke společnému jeho budování nehledě na rasu, pleť a národnost!
