“Řešili jsme řešení”, se Zdeňkem a přáteli.. Aneb bytová politika očima sociálních podniků..

Nedávno jsme byli pozváni do Mostu na specifickou soukromou akci s Romským hercem Zdeňkem Godlou.

V malém salónku hudebního mosteckého klubu Kahan jsme se sešli i s několika Zdeňkovými přáteli.

Zdeňka i jeho přátele zajímalo i naše sociální družstvo a možnosti, které jsme před časem probírali v Ústí nad Labem s několika Romskými aktivisty a podnikateli.

Abych byl přesnější, tehdy se jednalo o vyloučení převážně Romské části populace z několika ubytoven a následné vytvoření bezdoplatkových zón.

To, že mnozí podnikatelé s nemovitostmi, rentiéři a majitelé ubytoven zneužívají sociálně slabé občany a dávají jim tak vysoké nájmy, že se nevyplatí na ně ani zkoušet pracovat, zatímco na sociálním úřadě prostě stačí ukázat výši nájmu, prokázat to smlouvou a dostat doplatek na bydlení prakticky v jakékoliv výši je samozřejmě problém, nicméně ten se nevyřeší plošným zaváděním bezdoplatkových zón, ale přísnými regulemi nájmů, pronájmů a podnájmů.

My jsme si ale zjistili, že jen v Ústí je přinejmenším 500 domů ve vlastnictví obce, nebo státu, které chátrají a kde by bylo možno jednat o legálním převzetí do samosprávy za podmínky opravy budovy. Přesněji řečeno opravy by mohli provádět přímo lidé, kterých se dopad sociálně vyloučených lokalit bezprostředně týká. Samozřejmě, že ne sami, ale pod odborným dohledem a mistrovským školením našich zkušených pracovníků našeho sociálního stavebního družstva a to převážně jeho provozovny Interiéry Praha.

Díky tomu by mohli dosáhnout na výrazné výhody při uplatňování nájmu, nebo dokonce by byty mohli patřit přím o jim. Tím by se i nájem zreguloval na výši úměrnou místním podmínkám a možnostem a mělo by zase smysl chodit do práce a nosit peníze rodině.

Stát, nebo obec by tím několikanásobně ušetřili a navíc by se tím vyřešila práce i bydlení těchto spoluobčanů.

Navíc má naše sociální družstvo výborné partnery, ale i členy jako mistry v oborech, kteří mohou předat zkušenosti a naučit řemesla a připravit tak mnohé na trh práce v nadstandardní formě. Končí totiž doba, kdy sociální podnikání plní jen okrajovou funkci, ve kterém lidé zametají ulice za pár korun na hodinu, anebo roznáší jídlo a nápoje v restauracích a kavárnách. Přichází doba, kdy sociální podniky nastavují tvrdé laťky na kvalitu a odbornost, stejně jako mistrné provedení a dokáží za to platit úměrou ke kvalitně odvedené práci!

Slovo dalo slovo a naše nápady ve Zdeňkově VIP salónku rozhodně zbytečně nezanikali a tak očekáváme brzkou spolupráci.

Nic konkrétnějšího, než tuto radostnou novinu Vám zatím nejsem kompetentní sdělovat, ale jsme připraveni jednat a doufáme, že to někam brzy povede.

Máte li k tomu cokoliv, máte li nápady, nebo můžete nás s kýmkoliv spojit, nebo vzájemně doporučit, neváhejte se nám ozvat např na messenger, nebo jinak..

Určitě se nejedná pouze o spolupráci s minoritami, pomáháme všem bez rozdílu! Od toho je společnost a od toho je i společenská kultura vztahů!

O dalším průběhu Vás samozřejmě budeme dále průběžně informovat.

Možná si někteří z Vás říkají “proč vlastně chtějí Romům pomáhat, vždyť si to zdemolovali sami”, to je ale nepřesné..

Nedávno jsem vyprávěl kamarádovi o kytce, kterou jsme si pořídili s bývalou přítelkyní. Ona se o ní nestarala a ta kytka pomalu uvadla, má současná přítelkyně jí ale dala lásku a péči a po delší době se jí začalo dařit a dnes je krásná a košatá. On má zase přítelkyni, o kterou se její minulý přítel staral povrchně, kupoval jí drahé věci, veškerý její souhlas a nesouhlas nahrazoval jen penězi. Když se konečně dobrala k tomu, že ho poslala k vodě a on viděl, že je se současným přítelem šťastná, aniž by si jí kupoval, zkoušel na ní vytáhnout peníze a různé další podobné věci, ale bezúspěšně. Chci tím vyjádřit, že s Romy,  ale i jinými lidmi je to jako s tou kytkou, nebo s tou druhou dívkou, pokud cítí ohleduplnost, tak je například dnes Chánov úplně jiné místo, ale pokud se k nim někdo povrchně chová, dává jim byty bez toho, aniž by se o ně jako o lidi a kulturu zajímal, dopadá to tak, že si toho ta druhá strana nemusí vážit.

Zamysleme se nad tím, nejen v souvislosti s Romy.

Jinak musím říci, že setkání se Zdeňkem a jeho přáteli bylo po jiné stránce velice emotivní, Zdeněk je úplně stejný jako na plátnech a vážná debata musí vystřídat debatu volnou, pro tu si vždy místo najde a člověku to nedá a směje se od srdce, až se za břicho popadá…

Vy co jste měli štěstí a poznali tohoto velkého a skvělého člověka osobně, to asi moc dobře víte a Vám ostatním to přeji, aby jste to sami někdy poznali.