Hamburg se rozhodl, že chůze a cyklistika se stanou dominantní formou přepravy. Během následujících dvaceti let chce jednoduše umožnit přístup chodcům a cyklistům do oblastí, které jsou dnes vyhrazeny autům. Projekt se jmenuje zelená síť a propojuje parky, hřiště, sportoviště a další místa, kam se lidé dostanou pouze pěšky nebo na kole. V roce 2035 by měla síť pokrývat 40 % rozlohy centra města. Zelená síť podporuje outdoorové aktivity a je navržena tak, aby zmírnila dopady klimatických změn a záplav.
„Naše síť nabídne lidem příležitost procházet se, zaplavat si, udělat si piknik, zajít si do restaurace, vychutnat si klid a užít si přírodu přímo v městském centru.“ Angelika Fritsch, mluvčí města Hamburg.
Kodaň se rozhodla udělat víc pro cyklisty už v šedesátých letech a výsledky jsou po půlstoletí znát. Kodaň je dnes prvním městem na světě, v němž jezdí víc kol než aut, a městem s nejnižším podílem vlastníků aut v Evropě. Více než polovina obyvatel Kodaně jezdí do práce na kole, k dispozici mají přes 320 kilometrů cyklostezek. V roce 2012 zde otevřeli první část cyklodálnice, která spojila centrum města s 22 km vzdáleným předměstím Albertslund. Plánovaná síť cyklodálnic má mít 28 tras, dnes je hotových již 17 z nich, do konce roku 2018 plánují dobudovat zbylé a celkem pokrýt 500 km tras. Kodaň se navíc zavázala, že se do roku 2025 stane městem bez uhlíkové stopy.
„Jeden ze tří lidí v Kodani říká, že by víc jezdil na kole, kdyby to bylo jednodušší. Proto jsme vymysleli cyklodálnici. Čím víc lidí povzbudíme k dojíždění na kole, tím víc snížíme dopravní zácpy a znečištění vzduchu – a zlepšíme kvalitu života ve městě.“ Vibeke Storm Rasmussen, předseda regionální rady Kodaně.
Paříž se zákazem vjezdu aut do centra začala opatrným krokem: zkusila na jeden den zákaz vjezdu autům se sudým číslem na značce. Znečištění kleslo o 30 % a to Paříž podnítilo k razantnějším opatřením. Dnes nemohou během týdne do centra auta starší roku 1997, jinak jim hrozí pokuta. V roce 2020 se bude zákaz vztahovat na auta vyrobená před rokem 2010 (k identifikaci míry znečištění slouží okenní nálepky). Zákaz se týká asi 10 % aut, což je asi 30.000 vozů. Paříž chce navíc zdvojnásobit počet cyklostezek a do vybraných ulic umožnit vjezd pouze elektromobilům. Odvážným, byť krátkodobým krokem je také den bez aut, který v Paříži zažili v letech 2015 i 2016.
„Paříž se na den úplně proměnila. Pro Pařížany i turisty vznikla příležitost, aby si vychutnali město bez hluku, znečištění a tedy i bez stresu.“ Anne Hidalgo, starostka Paříže
Londýn, podobně jako Paříž, chce do roku 2020 zakázat vjezd do centra nákladním vozidlům. Zatím jim v určitých oblastech města zpoplatňuje vjezd: tzv. „daň za zácpu“ dělá 10 liber. Londýn má obrovské potíže se znečištěním ovzduší, míry znečištění jsou pravidelně na stupni „ohrožení zdraví“. Caroline Russell, mluvčí strany zelených, dále hovoří o investicích do veřejné dopravy, zrušení plánů na nové silnice a naopak o lepším přístupu k bezpečným a pohodlným sítím turistických a cyklistických tras.
„Pokud jde o znečištění vzduchu v Londýně a ochranu zdraví a pohody Londýňanů, dieselové motory jsou první věcí, která by se měla řešit.“ Matthew Pencharz, poradce starosty pro životní prostředí.
Brusel má odjakživa většinu ulic okolo náměstí, burzy a nákupní oblasti pouze pro pěší. To mu zajišťuje pozici druhé největší zóny bez aut v Evropě, hned za Kodaní. Přesto už v roce 2002 zavedl Týden mobility, který podporuje veřejnou dopravu namísto soukromého automobilismu. Dalším návrhem, jak vyčistit město od aut, je přeměnit čtyřproudý bulvár na pěší zónu. Brusel také rozhodl, že od roku 2018 zakáže do města vjezd nákladním automobilům vyrobeným před rokem 1998. A podobně jako v Paříži, na jeden den v roce je zakázán vjezd všech aut do centra města. Na příští neděli bez aut se do Bruselu můžete zajet podívat 17. září 2017, veřejná doprava bude toho dne zdarma.
„Ať uděláme cokoli, vždy bude někdo proti. Ale lidé by měli přijít do města, nakoupit tady a projít se. Dálnice uprostřed města není atraktivní, ani pro obchodníky.“ Yvan Mayeur, starosta Bruselu.
Praha se snaží zavést nízkoemisní zóny a omezit hluk v centru města zatím teoreticky. Původně se od roku 2017 do centra neměla dostat dieselová auta vyrobená před rokem 2001 a benzinová auta před rokem 1993. Za porušení zákazu měla hrozit pokuta až 2 500 korun. Dohodu zkomplikovaly jednotlivé městské části, které trvaly na dokončení pražského okruhu. Odložení nízkoemisních zón nakonec avizoval samotný magistrát. Jedinou ekologickou úlevu tak představují plynové nebo elektrické autobusy, kterých je zatím pouze dvacítka. V Praze také probíhá den bez aut, ovšem vždy jen v konkrétním úseku města (Smetanovo nábřeží, Národní třída).
