Možná je to v souvislosti s aktuálními události a stavem společnosti vůbec překvapivé, ale vždycky když pomyslím na skutečné motivy veškerého aktivizmu, vyjeví se mi levicové politické pojmy.
V kupříkladu v našem aktivizmu, co by AKORNu se sice neobjevuje nějaká násilná revoluce, nebo stávková ozbrojenecká hnutí, ani se nejedná o nějaké jednoduché a jednoznačné politické manifesty.
Pracujeme složitým způsobem se základními ideály intelektuální levice a mapujeme ve svých aktivitách hranice lidské svobody, demokracie a rovnosti. Např v pouličním “stánkování” se dotýkáme problému rasové emancipace, ve webové a kulturní tvorbě zase často protiválečného hnutí a v systémové kritice jako pasivně-zúčastnění pozorovatelé sledujeme odvěký konflikt mezi autoritářstvím, zaštiťujícím se kompetentností a odpovědností za svěřené ovečky, které je zastupováno svobodomyslností.
Ano chceme to změnit, ale neservírujeme snadné návody na podnose a víme, že je nás málo. Začínáme komunitní a družstevní prací, začínáme opatrným zjišťováním sebe sama a nás všech!
Na jedné straně je sice odpovědnost, ale víme my vůbec, jestli jsou ti, kteří rozhodují, vždycky nezištní a spravedliví? Na druhé straně jsou schopní ti, kteří operují pojmy absolutní svobody nést odpovědnost za následky svých činů a fungovala by společnost složená ze samých dokonalých?
A nelezlo by nám to, co obdivujeme na našem boji za vlastní práva, za chvíli krkem, kdyby nás jen to obklopovalo?
A především je demokratické hlasování ve společnosti složené z průměrných občanů a někdy i s mizerným vzděláním a mizivou motivací tou nejlepší cestou správy společnosti?
Tyto všechny 3 otázky dávají alternativu, protože ve všech je už vepsána opověď!
Nicméně před tím je si třeba položit ještě zvláštní a osobnější otázku, otázku na sebe sama, na své priority a zásady.
“Chceme šplhat po žebříku morálních kompromisů, nebo chceme jinou společnost”?
Je pro nás důležitější se zapsat u úspěšných, napodobovat jejich styly, jejich bezohlednosti a vnímat tak svět, spokojit se s takovým pohledem a chápáním? Nebo chceme být spokojeni sami se sebou a jsme ochotni se v komunitě uplatnit, nikoliv na úkor, nikoliv ohrožovat ostatní konkurečním bojem, ale žít smysl života co by spolupráce a vzájemné uplatnění?
Pokud to druhé, pak vítejte v AKORNu a staňte se členy, buď spolku, družstva, nebo obojího!
sledujte další naše aktivity:
AKORN
Sociální družstvo -stavíme
Aktivizmus
