Jak pracuje západ na vysávání států Afriky konkrétně?
Jak tedy vzniká migrace a proč se nezavádějí skutečná řešení vzájemné hospodářské pomoci, ale jen se díky migraci odvádí pozornost k řešení důsledků, ale nikdy ne příčin?
Ukážeme si to na příkladu Středoafrické republiky.
Jean-Bédel Bokassa (22. února 1921, Bobangua – 3. listopadu 1996, Bangui) byl voják a politik, druhý prezident a posléze samozvaný císař-diktátor (jakožto Bokassa I.) Střední Afriky. Francie ho nicméně vysadila do čela a ne jen tak pro nic za nic, ale pro nerostná bohatství Středoafrické republiky.V září roku 1979 byla jeho vláda ukončena invazí zvláštních jednotek francouzské armády a tajné služby DGSE.
Bokassa poté uprchl do exilu ve Francii (zvláštní že zrovna do Francie, že?), avšak po sedmi letech se vrátil do země, kde byl uvězněn a posléze odsouzen k smrti za zločiny, které spáchal.
Tehdejší prezident mu však udělil milost, takže nebyl popraven; nakonec se roku 1993 díky všeobecné amnestii dostal na svobodu a zemřel v poklidu v hlavním městě země (ještě zvláštnější na tom je, že Bokassa se klidně vrací do země, kde by měl předpokládat v lepším případě uvěznění).
Bokassa se nechal korunovat na císaře středu (ve skutečnosti císař Bantuů, na které dědičné právo po hlavní linii ani neměl, nýbrž měl se jím stát Bongo) během přehnaně okázalého obřadu 4. prosince 1977. Nákladná oslava, nezdařená napodobenina Napoleonovy korunovace, si vyžádala 20 milionů USD. Francie Bokassu v tomto záměru podpořila, protože doufala, že jej tím uváže do representativní role bez skutečné politické moci, která přejde do rukou předsedy vlády.
Postupně na sebe vedle politických funkcí soustředil i hospodářskou moc ve státě, kterou nakonec Francie vysála a pak se Bokassi zbavila.
A teď to důležité, pro co se ta celá maškaráda dělala:
Zahraniční investoři mu již předem nabízeli podíl v nově vznikajících dceřiných společnostech. Nemalé finanční příjmy mu plynuly i z úplatků, darů a výhodných půjček. Například americký miliardář John Deus mu nabídl půjčku 250 milionů CFA franků, za což získal v SAR monopol na trhu ropných derivátů a zemního plynu.
Brzy ovládl i polostátní společnosti ovládající turistické služby, telekomunikace; získal de facto osobní monopol na distribuci cementu a oceli v zemi, jeho „farma Bobangui“ vyráběla polovinu palmového oleje produkovaného v SAR. Bokassa také často těžil z vyvlastněného majetku svých odvolaných politických rivalů.
Nakonec založil i firmu La Couronne, jež byla zodpovědná za vybíjení slonů a krokodýlů.
Přivlastnil si rovněž různé dary určené pro SAR. Například francouzští prezidenti Charles de Gaulle a Georges Pompidou předali SAR v den Bokassových narozenin postupně letadla DC-4 a DC-8. Bokassa je považoval za osobní dary (s odvoláním, že byly předány „k jeho narozeninám“) a draze je pronajímal vládě.
Při pádu jeho vlády v roce 1979 bylo v jeho sídle v Berengu objeveno 160 párů sloních klů (tj. 3 tuny slonoviny), jeho maršálská hůl posázená diamanty v hodnotě 375 mil. CFA franků, nádoba s 14 250 surovými diamanty, kufr s 2000 zpracovanými diamanty vysoké hodnoty (dvou-, tří-, deseti- a dvacetikarátové), jeden 62-karátový diamant a kufry plné valut. Jeho majetek byl odhadován na 520 milionů až 1,3 miliardy francouzských franků.
A nyní si představte, že to vše byly pravděpodobně pouze prebendy za to, co z toho všeho měly ony západní společnosti a samozřejmě západní politici (proč by to celé jinak iniciovali)…
No a máte obrázek o tom jak chodí korupce ruku v ruce s tzv neokolonizací, neboli ovládáním hospodářství států Afriky…Z toho všeho bohatství zbývá ani ne desetina pro tamní obyvatele, pro občany a pro sociální systém, zdravotnictví a školství!!!
Chápete, že tam by se Vám žít nechtělo…
Mladí zdraví lidé, kteří by mohli budovat stát a infrastruktury se raději neangažují, protože voják chrání bohaté občany před zbytkem a voják je elitní skupina obyvatel.
Toto je skutečný důvod migrace!!
Naše sdružení pořádalo na I.P. Pavlova častokrát veřejnou podpisovou akci a fórum názorů občanů na téma:
“Uprchlická krize má řešení, oddlužení států třetího světa”..
Musíme se podívat na příčiny migrace, pokud chceme řešit migraci jako takovou!!
My potřebujeme plán pro Afriku!!
Nepotřebujeme další zbrojení a výpady, nepotřebujeme rozdmýchávat konflikty pro nerostná bohatství, potřebujeme vzájemné hospodářství, které je fér a které je pod kontrolou občanů všech zúčastněných států -jak Evropy, tak Afriky!!
Zřejmě by měl vzniknout nějaký fér play institut Evropsko-Africké vzájemnosti!!
Jako hlavní věc je nutnost se podívat “proč ti lidé odcházejí”, “co reálně ve svých domovech potřebují” a bezesporu se musíme zbavit dalšího rozdmýchávání konfliktů pro nerostná bohatství.
Musíme hlídat kam mizí peníze pro Afriku, Evropa dává do Afriky spoustu peněz a spoustu peněz se tam i ztrácí. Nutno dodat, že tyto peníze nejsou ani setina toho co z Afriky Evropa těží díky neustálému vyššímu a vyššímu zadlužování a jak jsme viděli na Bokasově příkladě i korupci a podílech zkorumpovaných a nastrčených politiků v těchto těžařských firmách!!
Když nebude Evropa vykrádat Africká nerostná bohatství, tak ty státy budou velmi bohaté, vytvoří sociální systémy, vzdělávání a budou do několika let na úrovni vyspělých států Evropy, budou v nich pak i převládat kultivované mravy. Mravy jsou závislé na výchově, pokud občan roste v nejistotě, věčném strachu, násilí a bídě, je část populace často náchylná k podobným mravům, které kolem sebe vidí, takovým, které zná ze svého okolí. Evropa se bojí paradoxně mravů lidí, kteří do ní přicházejí a které část z nich sama naučila!!
To je nutné si uvědomit, jinak s tím není možno nic reálně udělat!!
Pokud nechceme, aby do Evropy migranti přicházeli z donucení, musíme se podílet na vytvoření hospodářsky ekonomicko sociálních podmínek natolik, aby ti lidé mohli ve svých zemích žít.
Po všem co jsme si názorně předvedli a pověděli víme a můžeme očekávat, že Evropa (ani Amerika) sama o sobě nemá zájem řešit příčiny. Západní nekoloniální státy by tím přišly o značný zisk. Vlastně státy ani ne, ale spíše nadnárodní společnosti o kterých se můžeme domnívat, že si umí zavázat nejen Africké, ale i domácí Evropské a Americké politiky..
Můžeme se domnívat, že tzv ekonomická migrace je vlastně manévrem k odvrácení pozornosti od příčin k důsledkům?
Vyloučit se to každopádně nedá, faktem zůstává, že nesmyslné bojůvky mezi nevítači a vítačí po celé EU nic neřeší a ani nevyřeší. Podstatou je pracovat s lidmi, posilovat v nich lásku k vlasti a touhu po změně. Snaha zapojit je do spolupráce na té změně a ke kultivaci vlivu na tamní prostředí a občanské sebeorganizace zdola!!
Například AKORN dával práci dvěma migrantům. Na stánku se lidé ptají “jak to, vždyť tomu nevěříme, že u Vás dělají, ty jsou tady raději na dávkách“.
Jak je vidět oba nechtěli být na dávkách a raději chtěli dělat.
Pak ale říkají “jo vy máte ty dávky”.
Záleželo na přístupu, AKORN nikdy neobdržel žádnou dotaci, ani grant, na vše si vždy vydělal a takovou nabídku dáváme kolem sebe komukoliv!! Záleží tedy na tom kdo a jak s kým jedná, na jaké prostředí a jeho standardní chování jsou lidé zvyklí, nebo si zvyknou!
Někteří lidé, kteří se na stánku takto divili si nás zkusmo objednali a byli překvapení a zcela změnili svůj pohled tyto lidi.
To je úžasné poznání, které nám dává celou škálu možných variant řešení migrační krize..
Proč tedy EU se nesnaží navázat diplomatické rozhovory s těmi co už tu jsou, proč je nemotivuje?
Nerad bych byl nařčen z konspirací, ale nehodí se právě to jistým nadnárodním korporacím, kterým kyne zisk právě z neukojeného prostředí a nejistých poměrů daných Afrických států, ale i šířící se panice po Evropě?
Rád bych se mýlil..
