komunita je udržitelný způsob sociálního soužití
Seznámili jsme se ve městě Valeč s malou zajímavou komunitou lidí, kteří si koupili starou místní Poštovnu a vlastní snahou se jí snaží opravit.
Komunitní způsob
V Poštovně vše funguje na dobrovolnosti. Oni sami spolupracují s místní biofarmou a tak si mnoho zdravých věcí vypěstují.
Také tak, tedy na bázi dobrovolnosti vypadá i improvizovaný bar ve stodole, kde se točí pivo, nabízí jídlo a poslouchá hudba. Každému příchozímu natočí, nandají, uvaří čaj, či kávu, podají domácí limonádu, ale platit nikoho nenutí, je zde jednoduše zaveden systém samoobsluhy v placení a dejte kolik chcete, nebo prostě jen kolik můžete dát…
V příjemném prostředí a venkovském vzduchu se dobře diskutuje mezi různými návštěvníky Poštovny. Častá témata jsou právě smysl komunit a sociálního soužití mezi občany.
Musím podotknout, že nikdo neměl potřebu se obohacovat a přitom i skromný výdělek komunitě stačí.
Bude li to možné, pokusíme se tyto principy rozšířit i do měst a aplikovat je..
Prohlídka sklepů
Ondra z komunity nás provedl starobylými původně gotickými sklepy (ačkoliv Valeč je barokní městečko, základy města i hradu jsou gotické), kde se mimo jiné odkryla starodávná pec. Zajímavá byla také středověká lednička, tedy prostor v podzemní místnosti zcela bez oken, obstaven kameny.
Byl tak chladný, že se zde dalo úspěšně ukládat jídlo i ve vedrech. Dnes tu zrají sýry právě z nedaleké biofarmy.
Kolektiv pomůže kolektivu
Přímé debaty v tomto přátelském prostředí se vedly často v duchu budoucnosti kolektivů podobných jako je tento.
O právě takový podobný kolektiv se snaží i AKORN, družstevní a sociálně udržitelné komunity navzájem spolupracující jsou naší vizí. Nejen to, prakticky se snažíme i o takzvanou:
“Přirozenou Spolupráci Tržních Subjektů“, která je filosofickou, ideovou i ekonomicko-vědeckou směrnicí v protiváze principu „Konkurenceschopnosti“ a vychází z přesvědčení, že občanská svoboda nezávisí na možnosti konkurovat, ale na možnosti býti hmotně zabezpečen, pro možnost svobodě se vyjádřit, které s sebou nese i nutnost vzdělávání, ideové i jiné uvědomění, možnost vytvářet nové společenské pokusy a experimenty všem rovně a bez rozdílů a právě PSTS by mělo postupně společnost přetvářet pro umožnění tohoto modelu demokracie. Z tohoto hlediska budeme podporovat zakládání takových právnických a podnikatelských subjektů, které se mezi sebou budou v budoucnu vzájemně podporovat pro takovouto síť PSTS.
Tolik výtažek ze stanov našeho spolku.
V podstatě se dá ale hovořit o tom, že komunity jsou v dnešní době zatím odkázány samy na sebe a svou schopnost se adaptovat a prosazovat v neřízeném tržním prostředí.
Jejich zaměření je různorodé a v tom tkví ta podstata možné budoucí spolupráce. Existují družstva, biofarmy, komunitní bydlení, coworking, cohausing, kulturní komunity a to nejen u nás, ale potažmo po celém světě.
Bylo by tedy možné propojovat sítě a navzájem si vypomáhat?
Jenže jakým způsobem se dá zhodnotit kupříkladu takováto vzájemná pomoc?
K tomu bych si dovolil naznačit, že existují mikroměny, nebo poukázky a myslím si, že je dobrým signálem, že se lidé vzájemně o těchto věcech baví a vidí to jako reálnou budoucnost. Ano, jsou to první vlaštovky, ale věřme, že se komunity skutečně začnou podporovat..
Cílem totiž není “útěk z konvence”, je sice sám o sobě příjemný, ale řeší jen danou situaci pro dané jedince, neřeší však komplexní problematiku a nepodává alternativu k současnému nejen hodnotovému, ale i tržnímu systému.
Na závěr několik fotografií z Poštovny, Valče a okolí…
https://www.facebook.com/postapronas/
celkem dobrý článek, v podstatě se všude shodně ukazuje, že komunitní soužití už dávno není kalba, samozřejmě že i uvolnit se a oslavit je také důležité, jako koncíky a další, ale podstata je i v přemýšlení co dál, v udržitelnosti, jsme rádi, že se tam směřuje…
existuje možnost, existuje cesta, je důležité jakou si kdo zvolí… družstva, spolky, komunity jsou jedna cesta, komerce, konzum je druhá cesta…
je to jednoduché..