Jirka Wawat je drusžstevník, akorňák a taky umělecký fotograf, grafik a má blízko i k filmu…
Když jsem se ho ptal, zda by udělal se mnou článek na stránky, aby jste měli představu jací lidé tvoří AKORN, tak řekl “no já hlavně nevím k čemu to je dobré a proč právě o mě, nepřijdu si nijak důležitě výjimečný… a ani si nejsem jistý jestli jsem schopný přesně formulovat své odpovědi…
Například jak se ptáš na družstvo jak sem se do něj dostal, jednoduše, přivedl mě Fanda do hospody a ta myšlenka se mi líbí jako celek, ale možná mě na tom baví to, že někdo chce něco dělat. a je mi uplně jedno jestli je to družstvo, nebo baptistický spolek, spíš mě to láká jako výzva která mi dává šanci být u toho a sám se realizovat….
Uf tak sem to nějak formuloval, ale je to jen jedna strana mince, ono těch pro je mnohem víc, ale jsou tam i nějaká proti a ty jsou ted naprosto minimální a stejně je ani neumím formulovat….
Myslím si, že politika do AKORN-nu patří, maximálně může AKORN něco podpořit, ale jako celek, tedy pokud si to odhlasuje a pokud se jako celek neshodne, pak to může podpořit jednotlivec, člen AKORN, ale sám za sebe. a i když je Michal Ulvr otcem AKORN-u a jeho hlavní tahoun, tak v tom to případě je jen soukromá osoba s nějakým názorem, ale určitě ne s Názorem za nás všechny Akorňáky a my se musíme dohodnout jak s ním, tak mezi sebou…..”
Michal:
Nehodnotím výsledek například voleb, ani nelobuji za jednoho z kandidátů, jen lítostním nad tím, ze už nejsme i když vzájemně v mnohém nesouhlasná, přec homogenní skupina a právě AKORN může dát východisko, v našem kruhu mezi našimi lidmi a s naší prací. Lidé už neznají co to bylo být homogenní a zmizelo nějaké společné nadšení, když to neumí stát, umí to AKORN a zveme všechny k družstevnímu podnikání, chápu to tak, že společnost má frustraci z toho co ztratila a co se plus mínus tak nějak od revoluce s námi drželo a my nemůžeme napravovat společnost, na to nemáme sílu, ale můžeme poskytnout alternativu alespoň v malé komunitě (zatím malé), která to nadšení má…”
Jirka: “ne společnost se rozdělila na ty kteří měli pocit, že pečení holuby začnou létat do jejich huby…. a pak na ty kterým dělá dobře když vidí hulváta jak někoho posílá do prdele..”
Tak to je náš Jirka…
