Paradoxně nám koronakrize napomáhá tomu, aby se na další období těžiště politického vnímání a “udávání směru” přesunulo do výroben, montoven, do dolů a továren, řetězců obchodů a k malým a středním živnostníkům, k lidem co přišli o zaměstnání atd…
Tam se totiž dnes opět děje skutečný boj za dnešek i zítřek…
Boj za práva zaměstnanců v době největšího porušování hygienických opatření a pracovních zákonů a dalších jejich práv směřuje zcela nezištně, ale logicky k tomu, aby zaměstnanci, ale i nezaměstnaní znovu oprášili jazyk, který se jich zastává i s jeho požadavky, stejně jako boj malých a středních podnikatelů vede zcela jasně a nezištně k tomu vytvořit vlastní důmyslný systém umožňující svobodně jejich podnikání v době, kdy ho není schopna vytvořit sama vláda..
