Při své práci často jezdíme po okresech. Teď, když je zimní čas a stmívá se před pátou hodinou se nám často nedaří vracet se ještě za světla a tak jsme si nemohli nevšimnout, jak se rozsvěcejí chatové zahrádkářské osady a září do jasných nocí po všech okresech, ve všech krajích, kde se vystavěly.
Že by chatařství a osadnictví pro otrlé? Jakási zimní romantika?
Ale kdeže, takto totiž nejeden náš spoluobčan řeší zoufalou bytovou politiku.
V poslední době jsme zavaleni různými informacemi pocházející z různých zdrojů, které se navzájem vylučují dle různorodých zájmů autorů.
Nejinak je na tom hnutí Žluté Vesty. Společnost AKORN Česká republika bedlivě prostudovala požadavky Žlutých Vest a konstatujeme, že některá nám jsou sympatická jiná méně.
Každopádně respektujeme názorovou polaritu ve spontánním hnutí, které už z principu není dopředu pravo-levě vyhraněno a oceňujeme, že pravo-levé bojůvky se alespoň ve Francii hnutí vyhnuly a všechny frakce se snaží vystupovat jednotně i na základě vzájemných ústupků a mít společný jeden názorový základ.
Naše organizace vytváří stavební projekty, aby zacílila na rekvalifikaci a podání pomocné ruky potřebným lidem, kteří jsou aktuálně bez práce.
Kombinujeme tak komunitní zaměstnávání se sociálním, kulturním a politicko-korektním aktivizmem.
Nyní jsme ve fázi rozvíjení aktivit směrem k plynulosti chodu stavebních profesí.
Za uplynulé období jsme rekonstruovali byty, naučili jsme se odborně manipulovat s elektrikou a odborně jí zapojovat, včetně rozvodné sítě, naučili jsme se rovněž restaurátorské práce, bourací práce, zednické, podlahářské, obkladačské a mnohé další profese..
Francie zasáhla vlna nepokojů hnutí příznačně nazvané “Žluté vesty”..
Občané Francie se vydali původně protestovat proti zvyšování cen pohonných hmot.
To samo o sobě nemusí být bůhvíjaký důvod k oprávněným protestům, zvlášť když vlivem neustále se zhoršujícího globálního oteplování má být především politikům jasné, že je nutné hledat spíše alternativní zdroje, paliva a pohonné hmoty, podporovat jejich rozvoj, vývoj a postupně je efektivně začleňovat do provozu, naopak je i zvýhodňovat.
„Ekologie nemůže být neoliberální, musíme myslet na životní podmínky běžných lidí, neviditelných Francouzů,“ řekl Jean-Luc Mélanchon.
Přesto lze pochopit situaci obyčejných pracujících a jejich hněv proti zdražování pohonných hmot. Nutnost řešit vlastní situaci ze dne na den, starost o rodinu a živobytí samozřejmě na sebe bere nutnou adekvátní reakci.
Žluté vesty nakonec navrhly vlastní vizi postupného začleňování vodíkových alternativ motorů do běžného užívání, aniž by reformy museli platit lidé, kteří na ně nemají!
Jak pracuje západ na vysávání států Afriky konkrétně?
Jak tedy vzniká migrace a proč se nezavádějí skutečná řešení vzájemné hospodářské pomoci, ale jen se díky migraci odvádí pozornost k řešení důsledků, ale nikdy ne příčin?
Ukážeme si to na příkladu Středoafrické republiky.
Jean-Bédel Bokassa (22. února 1921, Bobangua – 3. listopadu 1996, Bangui) byl voják a politik, druhý prezident a posléze samozvaný císař-diktátor (jakožto Bokassa I.) Střední Afriky. Francie ho nicméně vysadila do čela a ne jen tak pro nic za nic, ale pro nerostná bohatství Středoafrické republiky.V září roku 1979 byla jeho vláda ukončena invazí zvláštních jednotek francouzské armády a tajné služby DGSE.
V Afghánistánu terorismus řešil už Sovětský svaz, invaze Sovětské armády se uskutečnila v prosinci 1979 na žádost afghánských vládních představitelů a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství..
Především se však jednalo o přímou reakci na vyzbrojování mudžahedinů ze strany USA, které začalo v červenci 1979.
(Přímo to potvrzuje prezidentský poradce USA Brzezinsky: How Jimmy Carter and I Started the Mujahideen).
Sovětský svaz považoval za nutné chránit si svoji jižní hranici.
Kromě toho šlo mj. o úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem, které ohrožovaly zájmy SSSR v oblasti…
V sovětském vedení panoval také strach z šíření islámského fundamentalismu do muslimských středoasijských republik SSSR..
Žijeme v demokratickém a právním státě, ale neuznáváme stejná práva na svobodu slova a vyznání, stejně jako na základní sociální práva, jako jsou právo na domov pro každého a důstojné životní podmínky.
Pak jsme tedy pokrytci a honosíme se pyšností na demokratické hodnoty, kterých zdaleka nedosahujeme..
komunita je udržitelný způsob sociálního soužití
Seznámili jsme se ve městě Valeč s malou zajímavou komunitou lidí, kteří si koupili starou místní Poštovnu a vlastní snahou se jí snaží opravit.
V Poštovně vše funguje na dobrovolnosti. Oni sami spolupracují s místní biofarmou a tak si mnoho zdravých věcí vypěstují.
