Dostalo SPOLU se STAN Komunisty k moci?

Jana Michailidu trochu rozvedla rozdíl mezi ideály demokratického socialismu a diktatury.

Vyjádřit se dnes svobodně a podle skutečného cítění je tak trochu sebevražda, osobně oceňuji na politikovi především upřímnost a je jedno, ze které je strany.

Maličko bych zabrousil k tomu, že Piráti nemají pevné dno a nechtějí být ze strachu o své voliče čitelní a proto se potácí jako bárka na rozbouřeném moři.

Především mají levicový program, ale aby z toho nebyli ostentativně očerňováni zaštiťují se pravicovým populismem.

Teoretická rovina jejich světonázoru se opírá o sdílení, komunitní aktivismus a sociální a humanistické svobody.

Nevynechal bych, že sdílené demokratické hodnoty už lidstvo predikovalo dávno, ještě v biblických dobách a dokládá to nejčtenější kniha hned vedle kapitálu od Karla Marxe -bible.

Adolf Hitler si hrál před Němci na lidumila, dokládá to veškeré jeho vystupování jako hlazení dětí, snaha vyobrazit se coby zastánce utlačovaných dělníků, matek, obyčejných pracujících.

Byl však lidumil?

Kam tím mířím?

Dnešní hlavní společenské doktríně se hodí nejvíce, že slovo komunismus je ušpiněno od těch, kteří vlastně na jeho skutečných hodnotách (kdybychom toto slovo brali do důsledku) nemohli nikdy být komunisté.

Nikdy by ale dnešní zastánci neřízené ruky trhu neřekli, že lidumilství je špatná věc jenom kvůli tomu, že kupříkladu Hitler ze sebe lidumila dělal, asi tak stejně, jako Stalin ze sebe dělal komunistu.

Lidumilství se totiž dá skvěle maskovat za cokoliv ve své odlehčené verzi i dnes.

Bez příkras můžeme říci, že různí donátoři sociálních projektů jsou vlastně pokrytci, protože neřeší problém vcelku, ale jen bezbolestně přispívají ke zmizení daného problému z jejich očí, v jejich zcela bezprostředně nejbližším okolí a to tak, že si to vlastně vše odečtou z daňového základu.

Je to lidumilství?

Není to jen odlehčená verze stejné parodie, jakou se snažili ze sebe dělat nejen výše jmenovaní diktátoři?

Určitě bych se nezastával nikoho, kdo by veřejně obhajoval myšlenky bolševismu, nebo stalinismu, stejně jako nacismu, nicméně Jana Michailidu bere věci do důsledků a cukr je pro ní cukr a je sladký, nemůže být kyselý, ani hořký a proto se musí jmenovat cukr, stejně jako název čehokoliv má nést to, jak je pojmenován.

Jeden ze zajímavých názorů na téma přednesl ve veřejném prostoru Jakub RT:

Je vláčena a odsuzována, ale ve skutečnosti má více odvahy, než většina dnešního establishmentu.

SPOLU, ODS a STAN k moci komunisty zřejmě nedostalo, ale je zcela jasně zřetelný zásadní rozdíl hodnot různých subjektů tohoto zcela nesmyslného svazku mezi sociálně liberálními hodnotami a konzervativně patriotickými proudy od mírné verze STANu, přes tvrdší jádro TOP, až k ortodoxnímu proudu ODS.

Dnes je to ojedinělý výkřik do ticha, zítra to však může být vládní krize…

Ale směrem k problematice této strany a jejího debaklu. Jana Michailidou má v tomto jistou pravdu a stejně tak Markéta Gregorová.

Gregorová to vidí z úhlu pohledu mezinárodního ideového základu.

Musí někde v EU vysvětlovat, proč strana jako Piráti, která má být cool, naplňovat naděje na změnu a sociálně empatickou kolektivní revoluci pro všechny mladé a nadšené lidi, tak proč jde s politickými konzervami a ještě dinosaury, které sama vždy kritizovala.

Pan předseda Bartoš se podle mého názoru hrozně plete, Michailidou to pojmenovala lépe.

Piráti měli vždy elektorát, který byl vždy levicově nakloněný, jen s tím rozdílem, že se tak ti voliči nikdy oficiálně nepojmenovali, neidentifikovali, přímo se tak nenazvali, to ale neznamená, že tak necítí.

No a co jim nakonec ve snaze dodržet linii a nepojmenovat se nabídlo současné vedení?

Nabídlo jim se připojit k “demokratickým stranám” a odkdy jsou ODS, TOP a KDU-ČSL demokratické strany?

Vždyť je to jeden kmotr vedle druhého.

Na to klasický, tedy ten skalní a věrný volič Pirátů neslyšel, zatímco nový voliči, kteří si piráty nějak připodobnili k celkovému dění posledních let a nějak si je zidealizovali na to slyšeli a když se rozhodli volit PirStan, tak jim vlastně byli ti z toho STANu sympatičtější, protože přeci jen mají pravicovější hodnoty.

Takže zatímco věrný elektorát nevolil, nebo ne dosti důsledně, kyvadlový volič si vybral STAN.

Což naznačuje, že Piráti by mohli být daleko silnější se svými skalními voliči a bez STAN.

A proč to všechno?

Protože Piráti ve snaze se neidentifikovat ztratili svou podstatu a to Jana Michailidu trefně a dost jasně vystihla, i když provokativním manévrem, ale zase velmi odvážným.

Jeden náš družstevník začal spontánně šířit určité vyjádření Jany o tom, kterak její sen způsobil mnoha lidem negativitu v jejich životech, který přečetla na Celostátním fóru Pirátů, jakoby to bylo jeho samotné přání v životě a lidé to sdílí po sítích nehledě na jejich předchozí pravo-levé nastavení…

Mimochodem média toto její vyjádření označila jako “omluvu”, což je -promiňte, nehorázné dehonestování člověka a jeho snu…

AKORN je komunita, sociální družstvo a sociální hnutí.

Posted by administrator

Napsat komentář