My, nízko a středněpříjmové rodiny žijící v chudinských čtvrtích Doualy, Toronta, Mumbai, Paříže, Limy, Manchesteru, Túnisu, New Orleans, Edinburgu, či v Praze a dalších xxxx měst po celém světě, kde působíme a kde máme zpětné vazby a další spojené organizace ACORN International, spřátelené organizace a odbory celého světa, prostý lid všech barev a národností, my všichni patříme k obětem krize vyvolané globální pandemií.
Přišli jsme o práci a ztratili tak velkou část našich příjmů. Přesto musíme platit nájem, účet za elektřinu a nakupovat jídlo pro rodinu.
V této době, kdy dochází k uvolňování karanténních opatření, desítky miliónů z nás dluží za nájem a stěží uživí své rodiny a sebe.
Zůstaneme-li v izolaci, můžou se pro nás důsledky bídy stát fatální.
Na místo toho jsme se zorganizovali ve spolcích ACORNu, a to jak v občanských, tak i pro pracující, abychom si navzájem pomáhali, sdíleli společné požadavky a hájili svá práva v období krize.
Mnoho světových velmocí a dalších zemí vynaložilo značné prostředky na pomoc občanům, zdaleka to však nestačí!
Francouzská vláda vyčlenila více financí na záchranu aerolinek Air France (7 mld eur), než na pomoc rodinám v tísni (1 mld eur). V Česku pomoc živnostníkům pokryje sotva základní životní náklady, ale už nepokryjí zastavené podnikání, zatímco vláda chce invetovat miliardy do Smartwings -aerolinek.
V Tunisku pokryje dávka 200 dinárů (63 eur) na 1 rodinu pouze malou část původního příjmu, zatímco cena krupice se za poslední měsíc více než zdvojnásobila.
V Indii je pomoc ještě menší: 1000 rupií ($13.16) na osobu pro 30 miliónů seniorů a postižených a 1500 rupií ($19.74) dvěma stům miliónů žen na venkově.
Vláda v Hondurasu nechala své občany zcela bez prostředků.
To je jen skromný výtažek, takto to vypadá úplně všude, v bohatším světě lépe, v chudším hůře, ale všude vznikají neřešitelné problémy a sociální nůžky se rozevírají.
Všude po světě se masově propouští především v průmyslu, ačkoliv je to v rozporu nejen se zásadními lidskými právy, ale také s mnohými vládními vyhláškami, nařízeními a krizovými zákony.
Požadujeme, aby každá národní vláda zajistila alespoň minimální sociální spravedlnost těmito kroky:
– prominutí dluhu za nájem: nedoplatky nahromaděné v období krize by měly být zcela smazány
– ochrana nájemců před vyhoštěním a pozastavení možnosti vykázání z bytu na příštích 12 měsíců
– poskytnutí minimálního příjmu všem rodinám v tísni po celé období krize
– zajištění dostupnosti potravin pro všechny.
Nacházíme se v globální krizi, jež si žádá globální odpověď. Všechny rodiny v Asii, Evropě, Africe, Oceánii a Americe mají právo být chráněny před chudobou a dluhy vzniklými v důsledku krize.
Zatímco kovidová krize je pouze první z mnoha, které budou následovat, nastal čas k vyvinutí globální sociální ochrany.
Měli bychom vypracovat řadu globálních mechanizmů k zajištění ochrany zranitelných jedinců před sociálními a ekologickými hrozbami. Blíží se časy, kdy se společenské náklady příští pandemie budou spolu s klimatickou krizí na sebe vršit navzájem, a to v globálním měřítku. Zajištění sociální ochrany by tedy rovněž mělo probíhat globálně.
V dobách krize je zapotřebí uplatnit mocné přerozdělovací mechanizmy podléhající demokratické kontrole. Dílčí kroky musí vycházet z rozhodnutí Lidu a musí směřovat k jeho prospěchu. Ať už na místní, národní či globální úrovni, lid si svou cestu určí sám.
Autor:
spojené organizace ACORN International, spřátelené organizace a odbory celého světa, prostý lid všech barev a národností
No Comments Yet