Soběstačnost, krize a plány?


V rámci krize, jako firma máte přesně 3 problémy:

1) dodavatele, kteří houfně zavírají, krachují, končí.

2) lidi kteří jsou v pracovní neschopnosti, mají ošetřování člena rodiny, berou si dovolenou, nebo prostě nemohou chodit do práce.

3) zákazníci.

A to vše pouze pokud nemusíte kvůli koronakrizi úplně přerušit podnikání, buď nařízením vlády, nebo hygienou, například jsou li u Vás případy onemocnění.

Za normální situace podnikatelé reagují mnohem pružněji a ochotněji než stát, ale i za koronakrize řada šťastnějších podniku přešla na výrobu něčeho jiného díky nabídce a poptávce.

Takže pokud už náhodou jako firma patříte k těm jejichž produkt někdo potřebuje, nebo chce, tak máte o X% dražší vstupy, musíte vynaložit poměrně velké náklady na ochranu lidí, jinak Vám ani nenastoupí do práce a zájem zákazníků se hýbe tak nevypočítatelně, že řešíte stále něčeho nedostatek (což jsou další náklady).

Karanténa a virus je jako balvan mezi firmou a zákazníkem. Je to bariéra. A pokud ji firma nezvládne přeskočit, skončí. Najednou máte produkt a zákazník by i koupil i když třeba méně, ale nedostane se k Vám a ani se s Vámi nedomluví.

Musíte tedy vyřešit jak dostat svůj produkt bezpečně k zákazníkovi (doprava), jak se se zákazníkem domluvit (on-line komunikace a web) a jak extrémně posílit obchod ve chvíli kdy se standardní obchod dělat nedá (telemarketing a jiné), protože se musíte mnohem víc snažit abyste měli alespoň část toho co jste měli před tím.

Pokud se Vám podaří část produkce diverzifikovat na to co je nyní nejvíc potřeba, máte bod k dobru navíc.

Stát by tedy měl mít krizový plán na strategické a další podniky a zajištění a  převzetí jejich chodu, pokud by to situace vyžadovala.

Umím si představit možností několik, vstoupí li stát do firmy, aby jí kupříkladu přeorientoval na nutné produkce, měl by majiteli, nebo živnostníkovi vystavit potvrzení, nebo kupony apod, které by mohl majitel(é) uplatnit zpět při ukončení krize, měl by mu vyplácet dividenda po celou dobu této operace atd.

Trh je za normální situace motivátor, ale my nejsme v normální situaci a tak stát by ho měl nyní alespoň z části regulovat, aby trh rychleji a flexibilněji vytvářel i pokrytí nabídky a poptávky.

Stát vydává dluhopisy, má centrální banku, má nástroje kvantitativního uvolňování atd. Peníze platí na mzdy, na kurzarbeit, podporuje zaměstnanost. Dosti vše zastiňuje, že do zahraničí odchází zisk a dividendy, které náš stát neumí ani regulovat, ani z nich vybírat poměrově spravedlivou daň.

Například automobilka VW je státní automobilka, náš stát zaplatí škodu a zisk a VW jede jako by se nic nedělo, ale kdo to vlastně zaplatil a komu to zaplatil? Kde stát vezme, či komu ty peníze vezme? Kdyby Škodovka byla nyní Česká, takto zaplacené peníze by zůstaly naše, takto jsou Německé.

Vzhledem k povaze koronavirové pandemie a jejího celosvětového rozsahu je zcela zásadní položit si otázku, zda se vše vrátí do zajetých kolejí do několika měsíců.

Podle expertů vlády kdybychom se výjimečného stavu zbavili do dvou měsíců -myšleno od dubna 2020, ekonomika se vrátí do svých kolejí do 8 let. My ale nemůžeme počítat s tím, že se výjimečného stavu zbavíme tak snadno, především nesmíme podlehnout zoufalství z ekonomické skepse jako v USA. Musíme počítat s tím, že virus je nevyzpytatelný a že ho ještě neznáme a teprve ho zkoumáme. Stejně jako s tím, že nyní už víme, že přírodní katastrofa, nebo pandemie může zasáhnout kdykoliv a jakkoliv a my musíme být společnost co přežije a ne společnost, která chrání zájmy systému trhu a jeho subjektů, které nemají v koronakrizi co nabídnout, kromě svých úspor a personálních rezerv.

Já osobně nemám příliš důvěru v náhlé uvolňování vládních nařízení, myslím si, že vláda tak tutlá to, že chce společnost promořit. Neberu názor nikomu, kdo tvrdí, že to je dobře a že to musíme protrpět, já osobně jsem proti tomu podporovat promoření, i když budu rád, pokud nějaké kladné samovolně probíhá a bude mít dobrý efekt, nicméně není to zatím ani prokázáno a můžeme o tom demokraticky diskutovat.
 
Proto si myslím, že náhlá podpora možnému promoření uvolněním vládních nařízení je snaha o podporu ekonomiky takové, jakou jsme jí dosud měli.
Tím ale zcela vylučujeme xxx dalších alternativ, které mohou nastat.
Uvolňujeme nařízení, protože počítáme s tím nejlepším možným scénářem.
A ten nejhorší?
V létě zřejmě nastane sucho, mohou být požáry, koronavirus se může teprve pořádně rozběhnout, do toho všeho začne úplně padat ekonomika, zapomínáme také, že může přijít jakýkoliv jiný virus, jakákoliv jiná pohroma, podnebí se mění, živelné pohromy se posouvají, navíc v rámci EU se mohou zakázat veškeré transfery obchodu jak s potravinami, tak dalšími nezbytnými komoditami.
(Mezinárodní obchod ale bude vždy musel nějak probíhat, zde se jedná o většinovou produkci.  Vše si nevypěstujeme a někdo zase nebude mít něco, co máme jen my. Nicméně pakliže něco takového nastane pak budeme reagovat se značným zpožděním. Bohužel.)

Kdo tady vlastně živí naše občany?
Kdo bude živit všechny naše politiky, úředníky, herce, lékaře a zdravotnický personál, nezaměstnané, vojáky a policii, naše děti a prarodiče, kteří již nemohou pracovat?
My všichni potřebujeme minimální stravu, základní prostředky.
 
Proto si myslím, že je načase se zamyslet, zda alespoň z části neplánovat domácí ekonomiku a nepřipravit se na nejhorší.
Neměli bychom nutit podniky, které při karanténích opatřeních nemohou fungovat, aby opět otevíraly se stejnými službami a sortimentem, dát jim spíše alternativu a prostředky se přeorientovat na to, co nutně potřebujeme, na co se nyní budeme muset spoléhat.

Statisticky z roku 2019 je 1 milion živnostníků, kteří se živí svou prací. 300 tisíc má za dva měsíce o 50% menší tržby. Na druhé straně je za 2 měsíce trvání koronavirové pandemie o 300 tisíc více nezaměstnaných, kteří dostanou podporu v nezaměstnanosti a jen 40% příjmů.

Proto by stát měl z minimálně třetinové, až poloviční části trh podpořit regulativním plánováním a měl by i otevírat podniky pro svůj chod nezbytné.

Část z nich bude muset být sociální, musíme živit, šatit, uzdravovat, vyrábět a plánovat preventivní opatření a zaměstnávat, vyvažovat potřeby a zájmy.

Teď je prostě tržní prostředí ochromeno a nevyváženo. Je potřeba se držet redistributivního rámce a vyžadovat vysokou míry subsidiarity od podniků a podnikatelů, jinými slovy zadávat podnikatelům úkoly pro společnost nezbytné a držet se stanovených plánů.

Podle nás by měl být tedy trh z části plánován, a to nyní alespoň z 1/3 a to do doby, než se opět zahojí (nebo jak dlouho budou občané sami chtít).

Měli by díky tomu mít práci lidi, měli by díky tomu zelenou na projekty podnikatelé, možná to u některých z většiny nevynahradí původní tržby a možná u některých naopak, to je pragmaticky dohledatelné, ale stát nebude vyhazovat peníze do vzduchu a většina občanů bude mít co dělat, jak pracovně, tak investičně.

Všechny poptávky po zdravotních materiálech, technologiích a čemukoliv co potřebujeme musíme umět realizovat z vlastních zdrojů. Ať už to jsou ochranné masky, obleky, plicní ventilátory, logistiky kontroly a testování na virus, přechod na online business, jídlo, věci každodenní potřeby, či jiné.

Dnešní potravinové zásobování ČR je závislé na dovozu zejména z Německa, Francie, Polska, Maďarska a odjinud.

To je ovšem v pořádku do té míry, dokdy Evropský trh funguje jak má.

Stále produkujeme komodity potřebné pro celé fungování především Evropské unie a ta nám zase vrací zpětně cenově dostupné další produkty a služby, máme výhrady k jejímu fungování, ale tak nějak to funguje a kvůli těmto vzájemným ekonomickým vztahům je nutné mnoho komodit dovážet.

Co se stane ve chvíli, kdy se zastaví přeshraniční transfery v důsledku šíření pandemie koronaviru?

Budeme muset nějakým způsobem navýšit domácí produkci, aby nikdo nebyl o hladu a aby potraviny masově nezvýšily cenu!!!

Co když krizi zvládneme a přijde nová? Je na to tento systém trhu připraven?

Srovnejme si údaje o procentech domácí soběstačnosti. Pro ilustraci můžeme použít údaje z let, kdy naše společnost byla ještě totalitní a v jistém ohledu byla situace ohledně zavření hranic a omezení dovozu podobná, protože jsme byli odkázáni pouze na vlastní produkci (nikterak tuto dobu nehájíme, ale v rámci prognóz je to dobrý mustr).

V roce 1988 byl stav skotu v ČR 3,5 milionu kusů, prasat 4,5 milionu kusů.

Po transformaci trhu a posílení zahraničního obchodu se tento stav radikálně změnil na 1,3 milionu skotu a 1,3 milionu prasat.

Pro zvětšení klikni na obrázek

Produkovalo se tehdy 11-12 milionů tun obilí a dnes 5-6 milionů.
Větší polovina tohoto obilí se přehnala přes živočišnou výrobu pro produkci veškerého masa, vajec a mléka.

Ze starých a rozpadajících stohů minimálně 2/3 JZD vyráběli stovky tisíc tun kompostů, v receptuře 1/3 hnoje a slámy, 1/ 3 ornice ze skrývek a 1/3 kejdy a po dvou letech to bylo k použití a zaorání, třetina pak využívala pesticidy, z čehož si ale neberme příklad.

Takže vezměme si příklad z českého zemědělce (toho který dovedl plánovat ukázkově, ne toho, který cpal do zeminy pesticidy), měl 11-ti honný osevní postup, organiku v půdě, půdu pod závlahami, produkoval zeleninu, ovoce, brambory, olejniny, dostatek krmiva pro dobytek, využíval na polích vojtěšku jako zlepšující plodinu a krmivo pro skot (což dnes u dnešních chemicko-pesticidních zemědělců je téměř nemožné, protože ve finále se užívání pesticidů více rozmohlo).

Pokud ale bezpečně vlastně ani nevíme co se bude dít a přitom preventivně situaci nezajistíme tak, abychom nebyli na mezinárodní vzájemnosti z většiny závislí a zahraniční transfery se budou muset radikálně omezit, pak co nastane?

Nedostatek.

Pro zvětšení klikni na obrázek

Naše organizace AKORN.cz se hlásí k experimentálním ekonomickým projektům, máme zde stavební družstevní firmu a proto si dovolujeme poznamenat, že alternativní plánovaná podpora ekonomiky je vysoce moderní, perspektivní a erudovaný způsob. Navíc zcela transparentní na bázi demokratických principů a participace občanů, zaměstnanců a podnikatelů.

Díky za pozornost, redakce

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dagmar Rozumovská – Potravinová banka v Ústeckém kraji z.s.

AKORN je registrován nyní při koronavirové krizi v Potravinové bance, takže pokud jste potřební, invalidé, důchodci, matky samoživitelky, nebo jinak nezvládáte svou sociální situaci, ozvěte se nám, je to alespoň to málo co nyní můžeme udělat.

Ozvěte se nám:

FB AKORN Česká republika

email:

ACORNclenstvi@seznam.cz

Tel: 704 078 689

 

Hlavu vzhůru, jsme s vámi, buďte s námi!!!

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.