V době přírodních katastrof a pandemických krizí přichází i krize logistické, infrastrukturní, personální a z toho hlediska tedy i ty ekonomické.
Je tedy nutné si na rovinu přiznat, že lidská společnost se musí zcela zásadně reformovat, strukturální mechanismy přitom od základu reprofilovat a zásadně se zaměřit na přežití sebe sama, jako celku.
Není to jen nynější cíl na náhodná období, je to již existenční nutnost.
Musíme chápat další vývoj lidské společnosti jako společnosti nutně se organizující pro svou budoucnost a heslo o budoucnosti se musí stávat naším každodenním chlebem!
Na tom by mělo být povinností spolupracovat v rámci celého OSN, ale také každý stát zvlášť musí ctít sebezáchovné principy a vyvýšit je nad zájmy jednotlivců.
I) Soběstačnost
1) Zabezpečit soběstačnost.
Za prvé je nutné pro každý samostatný stát, tedy i ten náš zabezpečit rovnováhu mezi produkcí našich vlastních podniků a mezi spotřebou prvotně nejdůležitějších surovin, především potravin, vody, léků a hygienických prostředků!
Prevence je nejlepším lékařem a v případě možného zhroucení mezinárodního obchodu to platí dvojnásob.
2) Postavit naše podniky a továrny na nohy.
Musí být schopny rozvíjet a pracovat v každé situaci.
Je nutné dbát na to, aby se žádné nezavíraly a ty, které jsou před možným krachem, nebo krachly by se měly nutně převzít do zaměstnaneckých samospráv.
VIZ článek: OS KOVO Liberty -založte družstvo a jednejte!!!
Nejsou li na to finance, pak je nutno přikázat bankám povinné úročné, nebo bezúročné úvěry a v mezních případech vynucené krytí ze soukromého sektoru a podnikatelů a subjektů mající roční obrat srovnatelný se státním hospodářstvím.
3) Některé metropole jsou příliš závislé na turistickém ruchu.
V době mezinárodních pandemických krizí musíme mít stabilní domácí průmysl a musíme se na něj v každé situaci umět vždy spolehnout!
II) Plošné pokrytí potřeb
1) Je nutné, aby všichni pracující a OSVČ byli pokryti v době, kdy nemohou vykonávat své podnikání.
Je nutné, aby platy zaměstnanců byly i při jejich absenci plnohodnotné tak, aby kopírovaly jejich všechny hmotné potřeby.
U nezaměstnaných stejně.
2) Nepodmíněný příjem.
V mezním případě je zapotřebí mít připravený nepodmíněný příjem na krizové scénáře!
3) Připravit se na to, že “většina bude potřebovat menšinu”.
Musíme si uvědomit, že může kdykoliv nastat situace, ve které bude menšina společnosti pracovat na nemohoucí většinu a to nejen v souvislosti s aktuální pandemií.
Je důležité mít tedy propracované krizové scénáře a proto za každé okolnosti je nutné míti vědeckou skupinu, která spolupracuje s veřejností a která za každé situace bude rozvíjet krizové plány a modelové situace.
Také bychom měli chápat více občany, kdy řeší situace drobným překročením zákona a ukázat vůli po tom problém s nimi řešit. Větší benevolence se od státu očekává, ve smyslu, že se mají lidé v krizi více chápat.
Také bychom měli chápat více občany, kdy řeší situace drobným překročením zákona a ukázat vůli po tom problém s nimi řešit. Větší benevolence se od státu očekává, ve smyslu, že se mají lidé v krizi více chápat.
4) Podnikatelé, kde se soustřeďují lidé jsou v ohrožení
Střední podnikatelé podnikající tam, kde se soustřeďují lidé, jako jsou různé restaurace, kavárny, veřejné prostory atd musí býti pokryti stejně.
Za situace, ve které přijde úplný zákaz veřejných prostor a ve které si na své podnikání různě napůjčovali od bank atd, pak v této situaci by to nemělo postihnout je a to ani v případě, že tuto epidemii zvládneme celkem bez újmy, taková situace už v dnešním světě musí být modelová s jasným připraveným řešením!
5) Zasáhnout ty co si to mohou dovolit
Ideálně zasáhnout další v pořadí, tedy pronajímatele prostor, ale pakliže to nebude pro ně zdrcující -posuzovat případ od případu!
V době zavření se prostě platit nemusí!
Pakliže i u nich by mohla nastat krizová situace, je nutné postihnout další v pořadí a to banky, v době zavření podniků, omezení apod, nechť nemusí malí a střední podnikatele platit splátky a ani úroky!
V případě úplného krachu plné osvobození v neprospěch bank!
Banky to unesou, malí podnikatelé a živnostníci ne!
Teprve pokud nebudou jiné možnosti, pak je možná i kompenzace státu.
5) Je nutné šetřit stát co nejvíce šetřit na horší časy.
Ten kdo na státu nejvíce vydělává je v první radě vždy finanční ústav, potažmo banka a úvěrové společnosti, hlavně ty se zázemím v zahraničí.
Není tajemstvím, že ty se dlouhodobě upřednostňovaly nad zájmy státu.
Musíme být připraveni je omezit, nebo jim sáhnout na prostředky!
III) Komplexní finanční plán
1) Potřebujeme krizovou banku
Je nutné založit krizovou banku, která je schopná a má dostatečné kompetence v době krize převzít krizové ekonomické řízení.
Banku, která je schopná vyvlastnit i nestátní bankovní instituty a spravedlivě rozhodnout o exekucích a možnosti splácet a která je schopná převzít dluhy právnických i fyzických osob, vydat úroční i bezúroční úvěry atd.
Krizovou banku, která by byla nadřazená v době krize i ČNB.
2) Musíme strategizovat ekonomiku!
Ekonomika musí mít plánované zázemí, které komunikuje s institucemi, podniky, soukromníky, pracujícími a dalšími a společně se všemi složkami je schopna vytvářet plánování uspokojování občanských potřeb a rezerv!
3) Zavést maximální cenu
Je nutné zavést státem regulovanou maximální cenu na potraviny, léky, zdravotnické pomůcky apod! Nikdo nesmí zneužívat lidských potřeb a už vůbec ne v dobách krizí!
IV) Organizace sil a branné moci
1) Musíme stáhnout všechny vojáky ze zahraničních misí!
Nepotřebujeme je tam, tam je pandemie, stejně jako tady a ty státy mají sami jiné problémy, než ohrožovat demokracii světa.
Potřebujeme v krizi na všech možných úrovních aktivní vojáky pomáhající při běžných dennodenních procesech!
V) Prevence
1) Všude měřit teplotu, i soukromníci
Každý kdo vejde do veřejného prostoru by měl být změřen teploměrem a to by měli dělat i majitelé restaurací, klubů, sportovišť a dalších podobných podniků, dále zřízenci v obchodních domech, na úřadech, všude, kde je to jen nějak možno!
Všude se musí spolupracovat s místní hygienickou stanicí!
Všude, kde je to jen možné se musí využít potenciál důkladné kontroly, mapování a přehledu.
Každý ať přidá ruku k dílu.
2) Respirátory, dezinfekce do obchodů.
Pracovníci v obchodních domech, na úřadech a zkrátka všude, kde jedni občané spolupracují s dalšími občany by měli masově dostávat respirátory, desinfekční prostředky, gely atd.
V obchodech (a na dalších místech vysoké frekvence obyvatel) musí být už u košíčků a vozíčků rukavice a gel a povinnost si je nasazovat a gelovat si před tím i potom ruce. Občané se dotýkají zeleniny, pečiva, ale osahávají vlastně všechno.
3) Přikrýt vše
Pečivo, zelenina atd, přes všechno by měl být igelit! V MHD oddělit igelitem zóny, jednak určí lidem rozestupy a jednak je izolují.
4) Dostupné ochranné pomůcky.
Respirátory desinfekce by měly býti i všude volně k dostání za vládou stanovenou maximální cenu!
5) Více zdravotníků a lépe platit.
Je také nutné aby bylo více zdravotnického personálu. Je nutné dát pobídky ny studium. Je nutné studovat efektivněji a v kratší době. Sestry a zdravotníci by neměli mít nutnost vystudování VŠ.
Dokument, který ukazuje realitu našeho zdravotnictví v plné nahotě a nezájem politiků:
6) Důsledné rozestupy
Potřebujeme, aby se dělaly rozestupy v obchodech a ve všech frontách obecně. Více spojů, je nutné je posílit. Potřebujeme více řidičů. V autobusech páskou zalepit každé druhé sedadlo (v lepším případě nechat každé třetí volné).
7) Průvan
V MHD, všude, kde jsou stísněné prostory, všude kde se může držet delší dobu vzduch na jednom místě vytvářet průvan! Pokud má někdo strach z nachlazení, lepší se nachladit klasicky, než chytit vir, na který není lék a na který nevíte kdo si vypěstuje imunitu a vyléčí ho a kdo zemře.
VI) Škola
1) Učitelé i děti mohou spolupracovat prostřednictvím internetu
Učitelé přišli o práci a jsou v ohrožení také vědomosti dětí.
Škola by tedy měla mít možnost chodit k dětem domů prostřednictvím internetu.
Vyučovací hodiny přes skype, nebo jiné státní na to zřízené aplikace!
-ČT Déčko vysílání pro školy je nedostatečné, každá třída má jiný přístup, každá jiné metody, všude jsou děti na jiné úrovni, navíc je zde množství tříd základních, středních škol atd. Vše se takto obsáhnout nedá. Nejlépe je, aby učitelé ze svých škol byly ve styku se svými dětmi přes vlastní přihlášení se k aplikaci.
(U divadel také, divadlo by mohlo například na jevišti normálně hrát, ale doma by diváci si našli danou hru, danou stránku a online by mohli podpořit herce, zaplatit představení a přímo živě ho vidět z live kamer.
Toto by se dalo provozovat i družstevně.)
VII) Charity, pomoci
1) Apel na neziskovky.
Neziskové organizace by se měly více orientovat na všeobecnou nutnost, prospěšnost a méně na své vlastní cíle. Pomoc seniorům, lidem bez domova, organizace domácí výroby pomůcek a gelů.
2) Lidé bez domova -náš problém.
Lidé bez domova jsou jasnou hrozbou porušování karantény, zde by se celá řada neziskovek mohla přeorientovat!
3) Koncepci sociální výstavby.
Potřebujeme buď státní stavební podnik, nebo stavební sociální podniky s přijímanými úkoly státní komise v rámci výše jmenované strategizace ekonomiky!
4) Airnb zbytečně?
Ubytovat lidi tam, kde je možno! Každý prostor zamezující lidem zbytečný pohyb je důležitý! Třeba i Airnb.
VIII) Mezinárodně
1) Apel na OSN -vše všichni společně.
Problematiky katastrof jsou celosvětové, v takových případech je nutné spolupracovat s dalšími státy a sledovat mezinárodní politiku tak, že ty státy, které mají kapacity a možnosti musí těm, kterých se problematika hlouběji dotýká povinně pomáhat.
Jejich problém je problém naším už z hlediska, že se šíří po celém světě.
Samozřejmě, že v řadě zemích se to týká i infrastruktur, sociálních odvětví, průmyslu a ekonomiky.
Bez účelné spolupráce ale nebude účelná prevence!
Hlavu vzhůru, jsme s vámi, buďte s námi!!!
sledujte další naše aktivity:
Aktivizmus
Práce, sociální družstvo -stavíme
Publicistika
Přidejte se k nám!
No Comments Yet