Piráti na houpačce aneb zrna od plev..

Problematika bydlení je pro AKORN nejen u nás, ale i ve světě  obzvláště ožehavá (viz link na ACORN International, ACORN Canada, nebo videoukázka ACORN UK) (acorninternational.org) (https://acorncanada.org/demand repairs from Q Residential )

Pirátský návrh na zvýšení daně lidem, kteří nevyužívají byty nás samozřejmě postavil do pozoru, vždyť se snažíme o dostupné bydlení pro každého a je to naše programová priorita.

Tu se pokoušíme naplňovat nejen politickým aktivismem, ale i sociálním družstevnictvím. Rádi bychom totiž stavěli levné komunitně družstevní domy, ale také bychom rádi i byty a i celé domy, které nejsou nikým využívány převzali do samospráv nejen s prvotně sociálně potřebnými spoluobčany, ale i se studenty a vůbec celou občanskou společností, která v poslední době pociťuje nejistotu  a vybudovali tak důstojné domovy pro všechny bez rozdílu.

V médiích se v poslední době začali za svůj návrh piráti přirovnávat ke komunistům a prý od nich kopírují program.

No a proto je ten program špatný…

No a proto se piráti bezprostředně po té polekali a svůj návrh kompletně stáhli..

Začněme ale od základu.

Společenská doktrína mezi tím co je společensky správně a co špatně neustále naráží na problematiku výběru mezi právy jednotlivců a potřebami celku.

Z tohoto hlediska se pravidelně střídají zákony za zákony a stále se něco ruší, aby něco jiného to mohlo nahradit.

Proto také roste obliba populistických stran s jednoduchými řešeními, které se přinejlepším označí za strany mimo pravo-levé nálepkování. Na druhou stranu mají živnou půdu, protože našim občanům z jistého pochopitelného hlediska už vadí neustále přenášení rolí levice a pravice..

Co levice buduje, pravice pak za 4 roky zničí a naopak. Takto se to neustále opakuje a začíná to znova a nikam to často nevede..

A nyní šlo tedy konkrétněji o spor o pražském pirátském rozhodnutí sledovat lidem elektroměry zda v jejich bytech skutečně někdo bydlí, nebo ne a následně tam kde ne zvýšit enormně daň. Zde samozřejmě opozice vznáší otázky zda daň z prázdných bytů by pak neznamenala útok na základní právo občanů – právo na soukromé vlastnictví?

Ozývají se tedy opoziční hlasy, které piráty osočují ze socialistických tendencí.

Na druhou stranu má jen Praha cca 7000 lidí (to je náš odhad) bez domova a bezpočet dalších jich bydlí po různých chatkách, nebo v jiných naprosto nevhodných podmínkách na hygienické a společenské standardy, například v ubytovnách.

Abych o tom mohl blíže poreferovat, převedu řeč na určitý jiný příklad.

Vzpomínáte si na debaty mezi nostalgickými příznivci bývalého “socialismu” a jejich přímými odpůrci? Nebo lépe řečeno jak si neustále skrze svá média tyto proti sobě stojící občanské skupiny vzkazují co bylo nejlepší a co nejhorší?

Přiznejme si, že ani jedna ze zmíněných skupin přitom necílí objektivně..

Byl v ČSSR socialismus? (Pokud tedy nyní iluzorně a teoreticky bereme za socialismus to co u nás paradoxně nikdy nebylo, tak například skandinávský model, FaSinPat, Mandragon, nebo něco na způsob Mošavu.)

Nebo byla v ČSSR diktatura a totalita?

A co když to bylo nějak takto: normální slušní lidé měli v socialismu skutečně svůj vlastní malý socialismus “od slušných pro slušné” a jen přetrpěli ten útlak?

Každý z nás z historie, nebo z vlastní zkušenosti ví a zná, že v ČSSR byl útlak, totalita, špehování, zákazy, omezení, zkrátka represe.

Ale i přes to měli ti slušní lidé svou práci a řídili se podle společenských konvencí, kterým věřili a využívali to dobré co ta společnost dokázala produkovat a to i za těchto nepříznivých podmínek. Měli tedy svůj malý funkční socialismus v tom velkém nefunkčním, anebo který zkrátka někdo kazil, ale ne oni.

Pozitivní výsledky té doby (jako funkční družstva, vývozní kvalitní výrobky, stroje, sportovní zásluhy a vynálezy) tedy nebyly zásluhami represivního aparátu, jak by rádi viděli oni nekriticky nostalgičtí obhájci všeho předlistopadového, ale naopak zásluhami jistého lidského principu pro svědomitost, poctivost a práci.

Vzpomínáte co se dělo v devadesátých letech?

Vraždy, mafie, rozkrádačky -vlastně těmi bych měl začít. Vyřizování účtů mezi gaunery, miliardy rozkradených a vyvedených z republiky, sociální dna a propasti, dluhové pasti, bankrotové spirály, ničení zemědělců a podrazy na družstva.

Tak jako za socialismu měli slušní lidé svůj malý socialismus v tom velkém nefunkčním, tak v divokých devadesátkách měli slušní lidé svou malou demokracii v té demokracii nefunkční lobbysticko-mafiánské, kterou někdo prostě jen a pouze kazil, ale ne oni!!

A ona ta demokracie funkční v té nefunkční je stále stejným tím lepším produktem oněch stejně svědomitých, poctivých a pracovitých lidí…

Aby jsem ale došel tam, kam mířím od začátku článku..

Díky tedy těmto lidem, kteří i za minulého i za současného režimu brali společenské konvence a etické parametry vážně, například dodnes využíváme velké množství věcí, které ze socialismu přetrvaly a byly na něm pozitivní. Dělali je totiž zodpovědní lidé, kteří to brali poctivě a s dobrou vírou v dobře odvedenou práci… 

A my ještě dodnes využíváme určité kostry ze socialistické éry.

Můžeme říci, že ani pravicové vlády se bez socialistických “výdobytků” (v uvozovkách) převedených do demokratické společnosti neobešly a využívaly je..

Dokonce jsem se o tom ještě jako student na střední škole sociálně správní přímo učil, že je to faktem a že máme přežitý socialistický systém přenesený do nové doby v mnoha ohledech.

Například zdravotnictví, školství, sociální systém, zákoník práce, různé principy státní správy a některé podnikové a logistické principy, sport, mnohá bezpečnostní opatření apod (dokonce bychom našli věci, které byly na socialismu pozitivní a ještě jsme o ně zbytečně přišly, počínaje kupónovou privatizací a konče např bytovou politikou)..

Proto je nesmyslné, aby se útočilo na nějaký zákon bránící jistou zájmovou skupinu jen proto, že připomíná nějaký zákon ze socialismu.

Člověk totiž odděluje zrno od plev.

Nemusíme ale zacházet někam daleko do naší minulosti, protože podobné zákony se přeci prosazují i napříč západním světem. Nemusíme kvůli tomu ani pouze někam do Skandinávie, kterou si dokážeme lehce vybavit a můžeme jmenovat Švýcarsko, Německo, Francii atd (všechny tu jmenovat nemohu)…

Obecní pravidla se nastavují v obcích, projděte si západní Evropu a zjistíte, že napříč obecními zákony jsou podobná pravidla nastavena na tolika místech, že by Vám z toho lezly oči z důlků.

►”V největším švýcarském městě Curychu není volný prakticky žádný byt. Ve švýcarských vesnicích je volných od jednoho do 2,5 procenta třípokojových a dvoupokojových bytů, ale v Curychu pouze 0,25 procent. Ve švýcarské demokracii český odpor proti kontrole obsazenosti bytů neexistuje, zato zde mají celkem sedm povolených způsobů, jak tuto skutečnost ověřovat. Mezi ně patří záznam stavu vodoměrů a elektroměrů nebo kontrola, zda je byt inzerován,”◄

A samozřejmě není možné, aby si reality ve Švýcarsku kupoval kdokoliv z ciziny, jako je to možné u nás: ►Koupě nemovitosti ve Švýcarsku je do značné míry individuálně řešený administrativní a právní proces. Nákupy rezidenčních nemovitostí cizími státními příslušníky podléhají zákonům a právním ustanovením, které se v jednotlivých kantonech liší.◄

Abych nebyl považován za popírače negativ socialistické éry, uvedu proti tomu některá negativa, která jsme do dnešní doby také přetáhly a která jsou dobře srovnatelná a měřitelná: HDP na hlavu, produktivita práce, výdaje na školství a vědu, rozdíl mezi příjmy žen a mužů, vysoká spotřeba alkoholu a cigaret, průměrné stáří auta, cholesterol apod… Tam určitě jsme i dnes pozadu sami před sebou.

Pak jsou ukazatele kde jsme s dnešním západem srovnatelní a byli jsme i za socialismu: dětská úmrtnost, doba dožití.

Někde jsme na tom zase byli a jsme líp: celková příjmová nerovnost (Česko je velmi rovnostářská země, kromě fenoménu posledních dob několika tzv vyloučených lokalit prakticky nemáme třídně dělené čtvrti), % lidí ohrožených chudobou.

A pak jsou tu věci  jako kvalita demokracie a politická kultura.

Chci se ovšem vrátit k jednomu z účelů článku..

My totiž máme tu relativní šanci, že naše společnost skutečně řeší svá negativa. 

Nejprve odstranila ze socialismu to co je špatně (bohužel i mnohdy to co bylo dobře) ale určitou kostru toho, co potřebujeme jsme si nechali a to funguje i v demokracii.

Pak začala odstraňovat a kritizovat to co je v kapitalismu špatně (bohužel ne vždy zase přesně).

Bohužel přitom zůstalo mnoho negativ, která na obojím ještě naše společnost nerozeznává, ale já mám pocit, že jdeme dobrým směrem a dokonce že máme tu relativní šanci dospět k duchovní vyspělosti společnosti.

Proč bychom se zbavovali jednoho z nejlepších zdravotnictví na světě, které je dostupné všem bez rozdílu? Protože jsme si ho vybudovali v socialismu a v tržní ekonomice jsme si ho ještě udělali i komfortní? Proč bychom se ze stejného hlediska zbavovali perfektně fungujícího institutu školství, mládeže a tělovýchovy? Ve většině západních zemí to takto rovnostářsky a efektivně nefunguje. Většinou jsou oddělené školy podle majetkových poměrů rodičů. A náš sociální systém je světovou špičkou, i když si na něj ztěžujeme. To je ovšem ukazatel toho v jakém stavu je okolní svět.

Anebo jak jsem uváděl výše v článku o Česku, jako o velmi rovnostářské zemi, která se však bohužel postupně kvůli vyloučeným lokalitám začíná přetvářet na něco, co nikdy nebyla a ani by nikdy neměla být?

Ale zpět k bydlení..

Prioritní totiž není to, řešit problém s byty stylem, zda je nějaký zákon etický z pohledu jestli to náhodou není remake už ze socialistické éry, ale to zda je ten zákon skutečně potřeba a komu tím pomůžeme!

Naše společnost potřebuje budovat právní i systémový řád zdola, od komunit k obcím a od obcí ke státu.

Prvotní impuls samozřejmě vyšel shora, stát jako samostatný subjekt v právní rovině dodal občanům nástroje.

Dnes ale už nemohou občané zdola jen zákony přijímat, ale musí je třímat a sami dle svých záměrů a potřeb stát přetvářet.

“Tento proces naší demokracie je právě v procesu” a týká se i bytové politiky..

Každá malá obec by tak měla mít možnost založit si svou vlastní obecní mikroústavu. Tedy neměnný souhrn pravidel a zákonitostí, které chrání občany obcí a hlavně chrání jejich sociální a majetková práva.

Z bytového programu AKORN:

Pro občany obcí je nezbytné zavést souhrn neměnných zákonů, které by byly pro obec závazné a neměnné za žádných okolností, kromě vyvolání celoobecního referenda s účastí vyšší jak 75% všech obyvatel obce, včetně těch, těch kteří v ní prokazatelně dlouhodobě žijí, i když nejsou jejími přímými obyvateli (zákony obce mají být pro ty, kteří obec dlouhodobě vytvářejí, podílí se na jejím chodu a přispívají do jejího fungování).

Takový souhrn zákonů by mohl chránit bydlení, majetek obce ve prospěch občanů obce, sociální práva a další obecné zákonitosti.

Smysl této “mikroústavy” by bylo tak chránit základní potřeby a zájmy občanů obcí a těch, kteří v nich prokazatelně dlouhodobě žijí před různorodými změnami v povolebních poměrech.

Takové obecní mikroústavy by měly vzejít jedině z obecních referend.

Více zde: Bytová politika podle AKORNu

sledujte další naše aktivity:

Přidejte se k nám!

Výsledek obrázku pro akorn cz   AKORNSekce 1    Sociální družstvo -stavíme

Aktivizmus

 

Výsledek obrázku pro novinyPublicistika


počítadlo.abz.cz

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.